Americké (po)divnosti

Žít jako cizinec v Americe neznamená jenom učit je jazyk, ale co se hlavně učíte, je poznávat, jaká je místní kultura. Pokud jste dostatečně flexibilní, budete tu kulturu nejen poznávat, ale budete schopní se s ní i sžít. Ač se snažím sžít se vším, co mi Amerika nabízí, s některými věcmi mám opravdu problém a kolikrát mi prostě zůstává rozum stát :) Proto jsem pro vás připravila takový seznam amerických "(po)divností", protože některé ty věci jsou vyloženě divné, některé zvláštní a některé podivné, ale v tom dobrém smyslu slova. A protože jsem se při sepisování těch podivností docela rozjela, článek jsem rozdělila na dvě části, takže bude ještě pokračování :)


Když už jsme u těch podivností... :D

DIVNÉ

Záchody jsou tady prostě divnost všech divností a určitě si zaslouží zmínku hned na prvním místě. To takhle jdete na záchod vykonat potřebu a jak si tak sedíte, můžete si mezerou mezi dveřma prohlížet okolí. Zní to legračně? No, zas tak legrační to není, protože když vy můžete vidět ven, zvenku taky lidi můžou vidět dovnitř :)) Já vám přísahám, že můžete vidět úplně všechno, TAK velké ty mezery jsou!





Když už jsme u těch záchodů, úplně všude se tu setkáte s nápisem "Employees must wash their hands after using a toilet" (zaměstnanci si musí umýt ruce po použití záchodu). Tak já nevím, ale mě tahle věta naprosto znervózňuje. To by si zaměstnanci bez té cedule ty ruce jako neumyli, nebo co?!



Double dipping - tuhle frázi mám vštípenou pravděpodobně ze svého prvního (nebo možná druhého) dne v Americe. Byli jsme na au pair školení v New Jersey a probírali zrovna americkou kulturu. Věci jako Američani jsou hodně hrdý národ, a tak. A pak přišlo na řadu "double dipping". Myslím, že jsem nebyla jediná, kdo neměl ani tucha, o čem že to mluví. Double dipping znamená v doslovném překladu něco jako "dvojité namáčení" (hádám, že ani vy teď nemáte tucha kam tím mířím). Představte si, že jste v restauraci s kamarády a objednáte si dohromady mísu s křupavými, čerstvě smaženými nachos, ke které dostanete na "namáčení" výtečné, voňavé guacamole. Vezmete si nacho a pořádně naberete guacamole a šup s tím do pusy. Ten nacho kousek je ale spíš pěkný "kus" a vy ho chcete využít co nejlíp, takže se s ním vydáte k míse s guacamole ještě jednou pro "double dip". Teda že přece ještě máte prostor, abyste si v rámci JEDNOHO nacho nabrali DVAKRÁT. To zní přece logicky, že jo, dvojí výhra! :) No jo, jenže tady jsme v Americe, takže v momentě, kdy míříte se stejným nacho pro druhé namočení, už bliká alarm blížící se společenské sebevraždy, protože ten kousek nacho už jste přece měli v PUSE, takže jakoby svoje sliny přenesete do té společné misky s guacamole. Samozřejmě to platí pro jakékoli "sdílení slin" (to fakt zní nechutně), ať už se jedná o nachos, nebo lahev nebo zmrzlinu. Já nevim, ale já bych si to nacho namočila podruhé úplně automaticky, nevadí mi dát napít ze stejné lahve člověku, kterého znám a i o tu zmrzlinu bych se podělila :) Tak jsem možná nechutná taky :)


Source: https://swisshansik.files.wordpress.com/2011/09/guacamole-spicy.jpg

Daně to je věc, co mě, a rozhodně nejsem jediná, naprosto vytáčí. Daně tu prostě nejsou už zahrnuté v ceně, jako to máme v Čechách, jako to mají v Anglii a jako to mají snad všude ve světě. Kupujete si tričko v domnění, že stojí 10$, přijdete ke kase a ups, najednou je to třeba 11$ (sales tax se liší u jednotlivých států USA). Tak jasně, u oblečení si u toho člověk zvykne. Ale když jdete na jídlo za 12$, k tomu se v závěru přidá sales tax a ještě minimálně 15% dýško, cenově jsme pak úplně někde jinde! (slyšela jsem už i že se daně na jídlo nepřidávají, ale zase si myslím, že se to liší stát od státu)

Když už jsem u těch dýšek, v restauracích jste tu skoro povinni dát dýško. Číšníci a číšnice dostávají plat nižší, než je minimální mzda, a to proto, že se do jejich plat započítávají tipy (nikoliv jako u nás, že dýška jsou navíc k platu). Takže v momentě, kdy nedáte dýško, ten člověk pak v podstatě dostane nižší plat. Navíc je tu doporučené rozmezí dýšek stanovené na 15-20%. Co je na tomhle systému úplně špatně je, že se mnozí číšníci a číšnice prostě nesnaží, abyste jim ten tip dali, protože ví, že ho stejně dostanou. To se mi upřímně o dost víc zamlouvá ten systém co máme doma v Čechách "jsem spokojená s jídlem, s milým číšníkem a příjemnou atmosférou a proto dávám dýško", a ne "čekali jsme na jídlo přes hodinu, číšník se nám vyhýbal, ale stejně musím dát dýško".

Zdravotní pojištění - lidi tady platí spoustu peněz za zdravotní pojištění (od 2000-5000$ ročně, závisí na státu. Nejméně se platí v Utahu, nejvíce na Aljašce), ale i přesto, že si zdravotní pojištění platí, s jakýmkoli zákrokem je čekají další a další poplatky, a to se mi zdá fakt dost. Kolik tady zaplatíte za školné, to je kapitola sama pro sebe. 


Source: https://pbs.twimg.com/media/B7p1lmSCUAAigI0.jpg




PODIVNÉ, ALE FAJN

Obchod s koblihami - Já prostě miluju, miluju, miluju teplý, tj. čerstvě udělaný Krispy Kreme donut! Rozsvícené červené světlo ve výloze značí "máme teplé donuty" a pokud jedete kolem, málokdy té ceduli odoláte. Dokonce si můžete stáhnout aplikaci do mobilu, která vám to červené světlo (= čerstvé, teplé donuty) oznámí! Proč je to v kategorii "co je fajn"? Protože je to tak strašně dobré a zároveň tak strašně nezdravé, že se tam prostě s každým rozsvíceným červeným světlem NEMŮŽU zastavit, jinak bych byla jak koule! :)



Většina aut tu jezdí na benzín, očividně proto, že se dřív tvrdilo, že nafta škodí životnímu prostředí víc, než benzín. Současně se už to prý není tolik pravda, každopádně oceňuji původní ideu, že je to životní prostředí vůbec napadlo. Navíc je tu nafta o dost dražší.
Automat v autě - řazení mi nijak nevadí, dělá to to řízení ještě o něco zábavnější. Ale když si při dlouhé jízdě můžete levou nohu nechat odpočinout na sedadle, to je prostě paráda! Auta s manuální převodovkou tu taky najdete, jsou to ale spíš menší sportovní auta a většinou je řídí chlapi. Na druhé straně se tu na mě všichni obdivně koukají, když říkám, že "umím řadit", haha :)
Right red turn - pokud odbočujete doprava a máte červenou, musíte úplně zastavit jakoby tam byla stopka a pokud nic nejede, zkrátka odbočíte červená nečervená. Tohle je super vychytávka, která šetří spoustu času, na druhé straně si někdy nemusíte uvědomit, z kolika všech směrů může nějaké auto přijet, což často vede k dopravním nehodám.


PODIVNÉ, ALE SUPER

V Čechách celkově moc nejsme zvyklí jíst snídani venku. Nic se ale nevyrovná víkendovému brunchi. Je to vlastně něco mezi snídaní a obědem, takže pokud půjdete v 10:30, máte vystaráno o obě jídla :) (a taky se většinou tak přecpete, že na oběd ani nemáte hlad). Vždycky jsem si myslela, že slovo brunch prostě znamená něco jako švédský stůl. Prostě že zaplatíte jednotnou cenu a pak si vyberete všechno, na co máte chuť. Při brunchi si ale klasicky objednáváte z menu, takže vás teď možná napadne, tak co je na tom brunchi tak zvláštního? Celý ten koncept "snídání venku" má podle mě hodně do sebe. Většinou na brunch chodíte o víkendu, všichni tak mají dobrou náladu, jsou uvolnění a odpočatí, nikdo nikam nespěchá. Jde o to, že ZAČÍNÁTE jeden z víkendových dnů tím úplně nejlepším způsobem, že se sejdete s kamarády, s rodinou, tlacháte o víkendových plánech, popíjíte kafe, čerstvě vymačkaný pomerančový džus, nebo pokud se nebojíte alkoholu po ránu, dáte dvě, tři mimosy (pomerančový džus s šumivým vínem), pomalu si vychutnáváte palačinky přelité teplým javorovým sirupem, ovoněné křupavou, vypečenou slaninou, kterou samozřejmě vždycky dostanete na stranu.  Oh my dear brunch, I'm in love with you!

Source: http://www.hercampus.com/sites/default/files/2013/10/22/brunch-z.jpg

Jsou tu všeobecně o dost otevřenější k homosexualitě. Navíc nedávno přešel v platnost zákon, který opravňuje uzavření právoplatného manželství homosexuálních partnerů ve všech státech USA. Samozřejmě neříkám, že tu nepotkáte jediného homofoba, ale zkrátka se zdá, že je tady ta situace o dost lepší, než u nás v Čechách. Já jsem velkým zastáncem rovnosti a LGBT pochody jsou navíc pokaždé děsná sranda! :)





Nikde se nekouří uvnitř - tohle už znám z Londýna a nemůžu si to vynachválit! Ten pocit, kdy se vrátíte domů z party a nesmrdíte jak popelník! Parááááda! Tohle naštěstí už od nového roku zažijeme i v Čechách, protože vláda podpořila úplný zákaz kouření v restauracích, na koncertech a tanečních zábavách (a co bary?!). Co je tady ještě super je, že ať už jste v baru nebo restauraci, vždycky dostanete vodu z kohoutku naprosto zdarma. V mnohých barech máte dokonce i barel, kde si můžete vodu sami natočit a nemusíte tak ani stát frontu na baru.

I když je těch (po)divností dost, pořád to tu miluju :)
Snad jste dočetli až do konce a brzy se můžete těšit na pokračování :) Mějte krásný víkend, K.

3 komentáře

  1. Super článek .. takové mám moc ráda, kdy se člověk dovídá o zvycích a (po)dinostech .. ty se v průvodcích jen tak nenajdou ... těším se na pokračování :)

    OdpovědětVymazat
  2. To jsem se zas jednou nasmála tomu našemu americkému životu :D Mluvíš mi z duše :*

    OdpovědětVymazat