Poslední dva měsíce v Savannah a proč je změna dobrá věc

Tak jsem tu desátý měsíc. Ani nevím, jak se to stalo, jak to, že to tak rychle uteklo? I když se teda jedná o malé výročí toho, že jsem v USA, taky to ale na druhé straně znamená, že mi zbývají už je dva měsíce v Savannah. Jsem taková nějaká plná emocí a připadám si jak rozdvojená osobnost. Na jednu stranu už se strašně moc těším na novou host rodinku a na San Francisco (o tom, že už mám svůj match jste si mohli přečíst tady) a na druhou stranu to tady nechci opustit! Ty lidi, co jsem poznala, místa, která miluju (jako zrovna ta kavárna, ve které teď, stejně jako každý víkend, sedím)...

Wormsloe Historic Site/Savannah, GA <3

Chtěla jsem si vypsat TO DO list toho, co všechno chci za ty dva měsíce stihnout, ale tak nějak mi přijde, že jsem tady a v okolí viděla naprosto všechno :) Jediné, co v Savannah opravdu chci stihnout, je dokončit výzvu 24 náměstí: seznam "100 věcí co dělat v Savannah" obsahuje mimo jiné i položku "vyfoť se s každým ze 24 náměstí". To zní celkem jako nuda, já vím. Ale jednou jsme se výzvu pokoušely splnit s au pairkou Sarou těsně předtím, než odjela a byla to taková sranda, že bych tomu ani nevěřila. My jsme to "vyfotit" nebo spíš "take a selfie" chtěly pojmout originálně a namísto fotek s naučeným americkým úsměvem jsme se rozhodly, že prostě každá fotka musí být jiná a navíc, že na každé náměstí máme jen dva pokusy, tj. dvě fotky. Začaly jsme asi ve tři hodiny odpoledne a skončily s patnácti náměstími, protože už byla moc tma, když jsme se konečně rozhodly to vzdát. Sara pak odjela a my to tak nikdy nedokončily. A já se zařekla, že tohle prostě musím dokončit, i kdybych se měla jít fotit sama. Naštěstí se ale všichni kamarádi chtějí přidat, jen nevím, jak někteří z nich zvládnou ta náměstí "obchodit" :) Zbytek času chci hlavně strávit čas s lidmi, které jsem tu poznala a kteří mi budou tak strašně moc chybět. 

15/24 náměstí

Jak si tak po sobě čtu, co jsem napsala, napadá mě, proč že se vlastně stěhuju, proč nezůstanu tady v Savannah? Mám tu skvělé kamarády, kteří jsou místní, takže tu budou pořád a netýká se jich ten "au pair život", kdy všude žijete jen na rok. Mám tu fajn host rodinu a zlaté děti. Mám tu svá oblíbená místa (já přísahám, že mě v té kavárně už poznávají a mojí frázi "double cappuccino and a piece of brownies with nuts, please" umí natuty odhadnout dopředu), vím kam zajít na vzorky jídla zdarma a kde se nejlíp nakupuje. Mám tu super levné členství v posilovně, která je obrovská takže si můžu být jistá, že nikdy nebudu muset na nic čekat frontu. Vím, kterým ulicím se v jakou dobu vyhnout a cestu domů bych zvládla i poslepu. I když jsem ze začátku byla skeptická, je tu poměrně dobrá hudební scéna (chodím skoro každý týden na nějaký koncert) a z festivalů v okolí se dá taky vybrat. Savannah je snad jediné místo, kde se může konzumovat alkohol venku a oslavy svatého Patrika patří k vůbec největším ve Státech. Oceán máme 40 minut od domu a dá se v něm koupat skoro celý rok. Navíc se tu každou chvíli natáčí nějaký film (teď zrovna tu máme Adama Sandlera a nedávno Zacka Effrona a Roberta DeNiro) a Forrest Gump tu "seděl na lavičce" hnedka kousek od místa, kde píšu. Takže proč to vlastně dělám?! 

St. Patrick's Day in Savannah

Třeba google pomůže, takže píšu "Why is change good for us (proč je pro nás změna dobrá)?" A najde mi to spoustu, ale opravdu spoustu článků. Klikám na blog jakéhosi Allana Karla a jen co se začtu, musím říct, že souhlasím s každým bodem. Allan zmiňuje důvody, proč je změna dobrá a já myslím, že všechny určitě stojí za zmínku:
  • Bez změny věci zůstávají stejnými a nakonec stagnují a zemřou.
  • Většina lidí se bojí změny, protože je posunuje za hranice jejich komfortní zóny
  • Bez změny není v životě žádné dobrodružství.
  • Ubránit se změně zabere víc energie a úsilí, než ji přijmout.
  • Je o dost jednodušší si změnu osvojit, než proti ní bojovat.
  • Zatímco mnozí se budou změně bránit, úspěšní lidé ji využijí ve svůj prospěch.
  • Změna znamená učení se. Učení se znamená růst. Růst je žití. Tak žijme.
  • Když si stěžujeme na změnu, energie, kterou na to vynaložíme, z nás akorát udělá bručouna
  • Změna je příležitost.
  • Stávající stav (status quo) je nudný a nikam nás nedostane.
  • Změna je vzrušující a nutí nás, abychom se pohnuli z místa.
  • Změna může být děsivá a nepohodlná pouze v případě, že na ní jako na takovou nahlížíme.
  • Strach ze změny je pocit, který můžeme změnit.
  • Je v pořádku měnit své pocity.
  • Lidé vzdorují změně, protože s sebou přináší pocity strachu a neznáma.
  • Neznámo bude nepohodlné jen pokud to nezměníte.
  • Změna je posel možností.
  • Všechno se jednou musí změnit.
  • Když se změníme, tak se přizpůsobujeme a hýbeme se tak dopředu a když ne, couváme.
  • Počasí se změní, tak se o něj nestarejme a přestaňme o něm mluvit :)

Translated into Czech from Allan Karl, full article here.


I když to v San Franciscu všechno bude hrozně nové, třeba i náročné a děsivé (přece jenom se budu muset sžít zase s dalšími a úplně cizími lidmi), vím, že mi to hrozně dá. Prostě budu muset zase jít ven a ty kamarády si udělat, kavárny objevit a ten nový život pořádně zažít. Zvládla jsem to tady, i když jsem, přiznávám, ze začátku hodně bojovala, teď už jsem ale o dost vnitřně silnější právě díky tomu, že mě to tady za hranice mé komfortní zóny doslova vyhnalo. Takže to zvládnu i v San Franciscu! A i vy, co se chystáte nebo už se potýkáte s jakoukoli životní změnou - já vím, že je to těžké, ale zvládnete to taky! 

Držím palce, mějte se krásně, K. :)

Source: Brendon Burchard, https://www.facebook.com/brendonburchardfan?fref=photo


9 komentářů

  1. Tento komentář byl odstraněn autorem.

    OdpovědětVymazat
  2. Moje milovaná "Ká" :) ... „poznávám“ tě víc jak 26 let a musím říct, že žasnu nad tvým osobním rozvojem v posledních dvou letech, resp. za uplynulých 10 měsíců. Kdo tě zná, ví, že slova "spontánní" či "bezstarostná“ k tobě nikdy moc nešla, a že jsi bývala holčička, co se spíše bojí, než by ochotně přijímala nové výzvy. Moc dobře si vzpomínám na tvé rozpačité začátky v Savannah, na smutek čtený mezi tvými řádky, na tvé pocity osamění v malém městě bez přátel, na tvá „rozhořčená volání o pomoc“, když se ti dostalo drobných křivdiček od tvé host family … :) Když teď čtu vlhkým okem tvůj (zatím) poslední článek, usmívám se a říkám si, že už jsi opravdu velká holka a že jsi ušla obrovský kus cesty a ŽE MÁM Z TEBE OPRAVDU RADOST. Já vím, velká jsi i podle rodného listu a leckdo by si možná mohl říct, že pokud tomu tak dosud nebylo, je už asi tak nějak načase :) ... Samozřejmě nechci nijak srážet tvoji DOSPĚLOST, dokázala jsi toho už dost a, jak sama píšeš, tvé vrstevnice se již vdávají, rodí děti či budují kariéru, takže víc dospělá už asi nebudeš - ale „mámy“ určitě chápou, jak to myslím a souhlasily by, že přijmout fakt, že "ta malá" je OPRAVDU, ale opravdu už velká a samostatná, nemusí být úplně jednoduché. Sama nejlíp víš, že s tím pocitem já sama pořád trošku bojuji a pořád se snažím ti podsouvat svoje moudra a neocenitelné rady :), čímž tě zajisté i na tu obrovskou dálku trošku vytáčím :) ... my obě ale (snad) moc dobře víme, jak to s námi je, a že i když si někdy lezeme malinko na nervy, stále se potřebujeme a potřebovat budeme jakkoli jinak to může vypadat … protože prostě PROTO ... WITH LOVE, MUM ♥

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Maminko, co mi to děláš?! Já jsem teď celá ubulená! Děkuju moc za ty řádky, jsem ráda, že tu změnu, kterou já sama cítím, snad vidí i ostatní a moc moc moc si cením tvojí podpory <3 A neboj se, každé neocenitelné rady jsou vítány a i když třeba zpočátku zavrženy, časem na ně vždycky dojde :)

      Vymazat
    2. Tak vám tedy pěkně děkuji za to, jak jste mě tu teď dojaly až slzička ukápla.!! <3 <3 A my to tu snad i ten další rok zvládneme bez větších překážek a s hrdostí, že jsme to dokázaly. :) Chybíš mi Kat.!

      Vymazat
    3. Kocicko to me mrziiii :-( ....na druhou stranu ale, mysleno jak jinak, nez pozitivne, se slzami z tela vyplavuje stres a pokud ti uz oci nevlhnou tak casto jako driv, obcasne proplachnuti slznych kanalku vubec neskodi,kdyz je to spojeno s usmevem na rtech :-* .... Jste holky sikovny a Verunky maminka je urcite stejne pysna jako ja:-)

      Vymazat
  3. Thanks Kat for translating "Why Change Is Good" into Czech and for the link! Hope you're enjoying your journey and time here in the States! If you make it to San Diego stop in and say hi! #smile #staycurious

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Thank you so much for inspiration! :) I'm actually moving to West Coast in two months so I might actually stop by :)

      Vymazat
  4. Moc pěkný článek! Já si myslím, že změna je pozitivní. Ale pouze když ji děláme protože chceme a ne proto že doufáme že se díky ní budeme cítit lip. Hodně lidi 'měni' když jsou vnitřně nespokojeni - novou práci, partnera, stát a podobně a doufají že změna pomůže. V takových případech ta změna nemusí pomoci protože jádro problému není třeba vyřešeno. Měnit stav ve stavu spokojenosti je to nejlepsi. Přesně jak jsi psala - jsi velice spokojena kde jsi, chceš ale novou vyzvu. A já ti moc fandím! Ať se ti v San Francisku líbí a daří! Moc pěkný blog. :-)

    OdpovědětVymazat