Ahoj, vážení!
Musím říct, že jsem vážně neplánovala tak velkou prodlevu mezi prvním a druhým článkem z Las Vegas, ale nějak se mi toho semlelo hodně a nebyl prostě čas. Na dva týdny mě totiž přijela navštívit moje drahá sestřička a my pořád jen někde jezdily (a nebo nakupovaly). Takže kde že jsem to minule přestala? Jo, u našeho kámoše Stevena Tylera!
Po naší "večeři se Stevenem" jsme se konečně vydaly do klubu. Jakože tančit, kvůli tomu se přece teď do Vegas jezdí, ne? Takže ať už jste na tenhle styl hudby, anebo nejste (asi tak, jako třeba já), určitě byste si tohle měli aspoň jednou za život vyzkoušet! Ono totiž - kdo by nechtěl na party, kde je tolik lidí, že se sotva pohnete a co teprve když chcete předvést své smyslné taneční pohyby? Kde vás jeden drink stojí jako třeba pět českých a kam byste měli dorazit v podstatném předstihu, protože ač jsou lístky na tyhle akce dražší záležitost, lidi stojí hodinové fronty. To zní super, ne? Ale ne, já si dělám srandu, ono to není tak špatný! Obzvlášť, když jste holka - to pak, jen napíšete zprávu promotérovi a kdo ví, třeba se poštěstí a všude se dostanete zadarmo :)
Source: http://gph.is/15ECwD5
Ve Vegas je to klub vedle klubu a každý se pyšní nějakým tím slavným dýdžejským jménem. My nejsme žádné troškařky, tak jsme si vybraly, že prostě chceme vidět jen DJ Tiësto. A basta! Hrál tu noc v klubu Hakkasan v hotelu MGM Grand. S naším promotérem jsme se sešly přímo tam a musím říct, že panáček vypadal celkem "mafiánsky", asi tak jako Denny DeVito v obleku, haha. Náš milý mafioso na nás mrknul a už jsme si to mířily do klubu. Já si teda připadala nesmírně důležitě... Jednak jsem ještě měla (skoro) zahřáté rameno od Stevena Tylera a jednak to byl zvláštně uspokojivý pocit přeskakovat všechny ty fronty lidí a postavit se přímo ke vstupu. To jen cítíte ty nenávistné pohledy a prostě vám tam sláva stoupne do hlavy, no! Já si samozřejmě dělám legraci, ale i tak to prostě bylo fajn, haha. Hned co jsme dostaly dovnitř, okamžitě jsme se vyděsily tím množstvím lidí (jojo, Vegas o víkendu před Dnem nezávislosti), ale i tak jsme byly schopné navázat ten večer nějaké ty důležité sociální vazby.
Musím říct, že se mi tam celkově moc líbilo a že jsme naprosto střízlivé (některé) a s minimem spánku byly schopné "zavírat" klub a dorazit zpátky na pokoj v šest ráno! V jedenáct jsme se měly odstěhovat z pokoje, takže vstávání po těch čtyřech hodinách bylo vážně za trest. Počet naspaných hodin se nám tak moc nenavýšil, a to nás ještě čekala procházka po Stripu, odpolední party v bazénu a taky jsme zase sedaly za volant a hurá na noc domů! To abychom se vyhnuly předpokládané šílené dopravě na Den nezávislosti.
Když jsme konečně dorazily k dlouho očekávané pool party, zjistily jsme, že nás od toho bazénů oddělují ještě tak dvě hodiny čekání ve frontě. Venku. Ve čtyřiceti stupních. Tohle nedám. Jenže já jsem zapomněla, že jsme měly přece ten víkend štěstěny! Když už jsme to skoro chtěly vzdát, zazvonil mi telefon a tam Thiago, jeden Brazilec z předchozího večera. Že prý jsou hned u vstupu, tak ať přijdeme. No a to my teda jo! Já vám přísahám, že nenávidím někoho předbíhat, ale zoufalá situace nás prostě donutila! Už už jsme skoro cítily chlór, ale nejdřív ještě zkontrolovat tašky, pěkně jako na letišti. A ejhle. Moje taška je moc velká?! Tak prej že si jí prostě musím dát do šatny. A v šatně za úschovu zaplatit 20$! Mně už se z toho dělaly mžitky před očima a nevěřícně jsem se asi pětkrát zeptala, kolik že za tu tašku, kterou jsem byla donucena dát do šatny, musim zaplatit. Já bych jí snad radši i vyhodila, ale měla jsem tam peněženku, nabíječku na mobil, podprsenku... ACH JO!!! Tak jsem to zaplatila a naštvaně odkráčela (jako by mi to snad mohlo k něčemu pomoct, haha).
Source: http://gph.is/1aa409j
Tak a už jsme tady, pool party, jupííí! Počkat, kde že je ten bazén? Jo aha, tady je tolik lidí, že bazén ani nevidíte, haha. Kluky jsme ztratily hnedka na začátku a moc nám to vlastně ani nevadilo, protože kolem to bylo jako přehlídka svalů (a silikonů). Tína si koupila drink za $$$ ("veď som ve Vegas len raz!"), zbytek se spokojil s vodou a nezbývalo než se "uvelebit" někam do růžku a pozorovat tu srandu okolo. Já už jsem se uklidnila z té šatnové aféry a upřímně jsem si užívala tu atmosféru a pravděpodobně jsem měla i trochu přiblbej výraz v obličeji, ať už to bylo tím vedrem, tím nedostatkem spánku, tou akcí, nebo prostě vším dohromady.
V tom se k nám přitočil nějakej chlápek a začal takové to typické, co tu slýcháme naprosto pořád: odkud jste, kde bydlíte, jak dlouho tam žijete... Trpělivost se evidentně vyplácí, protože nás pozval k sobě ke stolu, prý "hned vedle DJ". Tak my že jdeme, protože když máte stůl, tak to minimálně znamená, že tam je minimálně prostor na tancování! U stolu byli ještě jeho dva známí a taky manželka. Takže on po nás fakt nic nechce? A víte co, on nás byl pozvat k nim ke stolu, protože si nás jeho manželka vybrala! Prý totiž jako jediné nevypadáme jako "sprosté slovo, které tady nemůžu ani napsat, ale určitě vám dojde" (asi to souvisí s tím silikonem, haha). Brzy už dorazil onen slavný DJ Aoki, kterého jsme ani jedna neznaly, ale zato jsme mu z našeho místa mohly nakukovat přímo do mixážního pultu!
Já jsem tančila jak o život a pokaždé jsem se na chvilku zastavila, zasmála se nad tímhle bláznivým víkendem a zase tančila dál. Večer se nám pak odjíždělo strašně těžko. Nejenže veškeré party teprve začínaly a nám to bylo líto, tak i ta cesta domů nezněla moc lákavě. Krize při řízení padla rozhodně na každou a na nějaké slavení Dne nezávislosti potom, co jsme dorazily domů a naspaly nějaké tři hodiny, vůbec nebyla síla a ani nálada. Přesto jsme to do San Franciska zkusily, ale zabalily to brzo, protože už to samou únavou dál fakt nešlo. Já vrátila auto, dorazila domů vlakem totálně zničená a jen jsem padla do postele a spala asi dvanáct hodin. Všechno to ale stálo za to!
Tak to byl náš výlet do Grand Canyonu a Las Vegas! Moc vám děkuji za trpělivost, že čekáte i když jsem taková neschopná a všechno mi děsně trvá! :) Příští článek bude zase to moje měsíční shrnutí, protože měsíc číslo "10" mi utekl mezi prsty a já si toho ani nevšimla!
PS: v kasínu jsme nevyhrály! :))
Mějte se nádherně, K.
