Jop, číslo devět. Co sedím a píšu tenhle článek, si s holkama píšeme o tom, kdo prožívá větší hysterii, kdo plakal kolikrát a Tina dokonce přihodila přesný odpočet dní do jejího odchodu. Celé to ještě doprovází stres z toho, jak se zabalíme, jak naplánovat cestovní měsíc (jak ho zaplatit) a jak se sakra rozloučim s tou mojí Jordan??? A ono to nějak dopadne a všechny to zvládnem, že jo! :)
To jsem nezačala zrovna pozitivně, co... Ale tak taky abyste věděli, že tady jenom nezáříme štěstím, obklopené duhou a jednorožci :) K tomu devátému měsíci... Asi to dneska bude víc o fotkách než o nějakém příběhu, ale na to čtení se těšte příště!
 |
| Baker Beach: voda se dá přežít na fotku, nikoliv na koupání :) (Photo credit: Michal Gabaj) |
Teď si budu asi trochu protiřečit, ale občas vlastně tou duhou a jednorožci obklopené jsme... Velkou událostí devátého měsíce a hlavně pro celé San Francisko, byla Gay Parade. San Francisko bývalo po druhé světové válce nazýváno Městem tolerance. Nejenže po válce přijalo velkou řádku imigrantů, také se sem vraceli homosexuální váleční veteráni a jeho otevřenost přilákala i další lidi z gay komunity. V roce 1980 čítala gay komunita 17 % celkové populace města, tedy na tu dobu asi 115 000 lidí. Není se tak čemu divit, že se na každoroční gay pochod město připravuje měsíce dopředu. Všude samá vlajka a duha a spousta lásky. Takže my jsme si tuhle událost rozhodně nenechali ujít! Já nakoupila tričko, přetvořila ho na "cool top", upravila vlasy do stylu "jednorožec" a evidentně i beze studu tančila na ulici...
Photo credit: Michal Gabaj
Photo credit: https://www.instagram.com/domiiinavusa/
Photo credit: https://www.instagram.com/domiiinavusa/
Ale nej nej největší výlet a zážitek za tenhle měsíc byl rozhodně výlet do Grand Canyonu a Las Vegas. O něm ale nemůžu prozradit moc, protože bych přišla o pointu mého dalšího postu! Snad jen řeknu, že jsme měly kopu štěstí a ne, nevyhrály jsme žádné peníze v kasinu :)
Na Big Sur jsem se sice už jednou podívala a z toho výletu jsem vám přidávala fotopost, ale téhle přírody člověk prostě nikdy nemá dost :)
Photo credit: Michal Gabaj
A samozřejmě jsme dali taky nějakou tu zmrzku na národní zmrzlinový den, a to v úžasné vesničce Capitola!
Toť vše, vážení! Asi to ani nevypadá jako vzrušující měsíc a vidíte to, já ani neměla moc co psát. Ale vše napravím v dalším příspěvku, protože Las Vegas a Grand Canyon, už klasická československá parta, spooooosta hodin strávených v autě a máááálo v posteli, to už něco napovídá, no ne? :)
Tak zase příště, mějte se krásně, papa K.
Žádné komentáře