Když to nejde podle plánu


V minulém článku jsem vám psala, jak jsem zase v procesu matching a že mám na obzoru jednu super rodinu, ale nerada bych to zakřikla. Asi jsem to tedy nakonec zakřikla, protože jsem od té rodiny neslyšela už pět dní a jsem z toho nějaká zklamaná.

tak trochu ve slepé uličce/Jacksoville

Určitě to tak mělo spousta holek a kluků, co si matchingem prošli. Skypujete s rodinou a říkáte si, že tyhle lidi jsou naprosto super. Z jejich strany to nadšení taky cítíte, mluvíte s předchozíma au pairkama a jen se utvrzujete v tom, že TOHLE JE ONO! No a oni se pak už neozvou. 
Připadám si taková bezmocná, že prostě musíte jen nečinně sedět a čekat, až si vás někdo vybere. Navíc, slyšeli jste o tom, že existuje pozice tzv. matching expert? Tedy alespoň u AuPair Care. Jedná se o fyzickou osobu, která pročítá naše dotazníky a pak je nabízí rodinám, protože ty většinou nemají čas procházet takové množství profilů. Ptala jsem se naší Area Director, jestli má cenu třeba zkoušet psát jiné AD, že bych ráda do dané lokality. Ona mi odpověděla, že to spíš nepomůže, protože rodiny přijímají nabídky od matching experta. Tak to mě teda frustruje ještě víc, když si vezmu, že můj osud závisí na tom, jestli vás prvně vybere ne rodina, ale nějaká paní, která s tou rodinou nemá nic společného. Nezbývá než věřit v její schopnosti a snad můj profil brzy ukáže té správné rodině! :) Jen doufám, že brzy nedostanu email od agentury, že už jsem odmítla moc rodin a že se to nesmí, nebo tak něco. Ale jako pardon, já chci mít ten svůj poslední au pair rok prostě TOP! :)



Abych se trochu odreagovala, udělala jsem si tak trochu den pro sebe a místo páteční posilovny sedím ve své oblíbené kavárně s dvojitým kapučínem a nejlepším brownies na světě (vážně, nekecám! Pokud se náhodou ocitnete v Savanně, zajděte do Gallery Espresso). Nějak jsem cítila, že tenhle "me time" (prostě, že vezmete sami sebe na rande :) je teď pro mě naprostá nutnost, protože mám dnes poslední den doma v Savanně a zítra odlétáme s dětmi za prarodiči do Albany (upstate NY). Letím jenom já a děti, tak už se trochu stresuju, jak to bude probíhat a věřím, že za celé dva týdny nebudu mít moc volna (takže žádná kafíčka a žádné "třídění myšlenek"), tak jsem si to prostě musela vynahradit dopředu (aneb, musíš si sama pořádně a logicky odůvodnit, proč nejdeš do posilovny a dáš si místo toho brownies :D)! Co mě ale teda hodně drží nad vodou je, že, za dva týdny touhle dobou si budu už druhým dnem válet šunky, popíjet margarity a pojídat meloun na cruise s Houdičkou! A věřím, že to budeme obě hodně potřebovat :) 
Veru mi pak po cruise odjede a já strávím ještě další tři dny v Miami, sama samička. Zrovna jsem bookla pokoj v hostelu a snad to bude taková sranda, jako veškeré moje cestování po USA (protože jsem absolutní idiot na zeměpis a neumím číst v mapách a POKAŽDÝ se mi povede jet na opačnou stranu, než kam mám!).

Vždycky tu je čemu se zasmát!

Ráda bych, aby závěr tohohle článku byl, že i když to to "nejde podle plánu", třeba ten plán nebyl tak úplně nejlepší a ten lepší plán teprve přijde, takže hlavu vzhůru! :)






PS: opouštím kavárnu po 3,5 hodinách, brownie posloužilo i jako oběd, takže když ty snězený kalorie rozdělím na snídani a oběd, zas až tak velkej hřích není, že ne? :)


Source: http://paperyrain.com/wp-content/uploads/2014/04/image.jpg

Žádné komentáře